Příliš mnoho neřestí....???

Ano, příliš mnoho možností...Láska nikdy nechodí v jedné možnosti. Buď není nikdo, nebo rovnou tři. A pak si vyberte...

A ještě jednou. V perexu Lucie zmiňujete, že se naučíte malovat. Možná. Zkuste to. Je to fakt hezké to umět. Aspoň trochu, aby se na to dalo koukat. Možná i dlouze. A možná i hlavou dolů a nebo i zleva. Zdravím a přeji vám Lucie pěkný zbytek neděle.

Ano, mám už plán, teď v únoru. Už se na to těšim.Pak napíšu na blog a přidám foto

Svetlo aj tma nás sprevádzajú celým životom

Jani, děkuji jedno bez druhého nemůže existovat

Ouha, už je půlnoc Lucie, no nevadí. Teď jste ovšem ve mně (jako světlonoška) vyvolala dávnou vzpomínku. V řadových domech nás bydlelo asi 12 různě starých kluků ve věku 7 až 14 let. A když jsme se ve dne domluvili, vylezli jsme v noci na dvorky - rodiče si mysleli, že spíme - a začali jsme přelézat přes ploty do cizích zahrad (jednalo se o velký vnitroblok). Byly to vážně zvláštní pocity, být za svitu Měsíce někde daleko v cizí zahradě, poslouchat šumění listí ve větru a koukat lidem do oken /ze světla do tmy není vidět, opačně ano/. A navíc, tam, kam jsme lezli, jsme věděli, že tam nemají psa a na stromech něco k snědku. Tak, dobrou noc Lucie.

Dobrý den, Petře, tak to je, ale moc hezký komentář. Takové pěkné klukovské vzpomínky. To je na článek

Je dobře, že máme hezké vzpomínky, které nás zahřejí, když je nám zima

Moc děkuji za přečtení a hezký komentář. Pěknou neděli

Ta správná možnost je jen jedna.

Vašek

aha. No, to jste Vašku, šťastný člověk

Lucie, pokud chcete vědět, jestli je tráva u souseda zelenější a nedohlédnete přes plot, musíte se tam vydat. Ale ne za tmy, ale hezky odvážně za světla. Zariskovat.

Davide, jenže za světla, to není vzrůšo a taky by mě sousedi viděli, že jim očumuju trávník. A za tmy, to nic neuvidím. A tak koukám z povzdálí za plotem, hezky schovaná...sice vidím trochu...ale v bezpečí ještě třeba zavolat sousedům, a říct, že jim chci na ten trávník vlézt, a to víte, to riziko je veliké, co když na mě poštvou psa...no, strach je mizera. Děkuji za přečtení a komentář.