Také máte pěkné vzpomínky...Piky piky na hlavu
Chtěla jsem držet dietu a cvičit, tak jako pokaždé na začátku nového roku. A opět jsem vytáhla karimatku. Oprášila videa o cvičení. Ovšem tohle mi letos nestačilo a tak jsem si našla na netu nové cvičební pomůcky. Balanční podložka, to bude ono. Moc se na ní nezapotím a budu mít pocit, že něco se sebou dělám. Tak jsem se na ni těšila. Dorazilo ovšem něco co jsem si nevysnila. Poslala jsem to zpět. Takové polo vyfouklé a nic nefunkční BLE. Nevzdala jsem se. U kolegyně jsem viděla balanční podložku, podobné bosu. A to jsem si objednala. To už je to, co jsem si vysnila. A tak hezky leží vedle sebe… karimatka a bosu. Pohled na to je, tak pěkný… No, už začal únor a dieta bere za své…A chuť k cvičení pomalu začíná ochabovat. Ale balanční podložka je dobrá. Když si dám skleničku, zkouším, jak udržím balanc. Ale opravdu jen jednu, protože balanc neudržím za střízliva, natož cinklá. Na zlepšení nálady je to moc fajn.
A tak přemýšlím, jak je to možné, že jsem taková, vždyť jako prcek jsem se nezastavila. Skákala, běhala a kotrmelce a svíčku a hvězdy a různé jiné dech rodičům beroucí cviky jsem dělala v bytě, na pár metrech. Skákali jsme panáka, gumu a hráli jsme ...Přijde na to, sežere to.. honili jsme se kdo koho sežere. Taky na schovku. To bylo v bytě dost nebezpečné, zvlášť pokud si děcko vlezlo do peřiňáku, ten už dnešní děti asi neznají. Ale my, jsme si s peřiňákem užili. Dal se využít, buď jako schovka, nebo jako dobrý odrazový můstek na skákání do postele, nebo ležení, sezení a jako stůl, či odkládací plocha na dobroty a čaj, někdy i malování a jindy na schovávání dárků od Mikuláše. To jsme zas hráli hru – Samá voda… přihořívá… hoří. To jsme si museli ty dobroty od Mikuláše najít. U nás je nemohl nechat za oknem, protože jsme bydleli v přízemí a to si asi umíte představit, jak by to dopadlo. Doma i venku jsme si hráli s míčem, říkalo se tomu „Školka“. To mělo deset bodů a nesmělo se to zkazit, protože jinak se začalo od začátku. Třeba dost bylo těžký, jak se hodil míč o zem, otočilo se do kola, míč se musel chytit. No buď se pinklo o zem moc nebo šikmo a k tomu se točila hlava. Vybalancovat tohle, k tomu nic nerozbít, bylo těžký. Dětství si myslím jsme měli moc pěkné. Tuhle jsem četla na blogu článek o klepadle. To jsme taky měli. To bylo moc prima místo. Ještě tady v okolí jich pár je. Kdosi, je střeží jako oko v hlavě. No, to bylo kouzelné místo. Tam se dalo dělat věcí. I stan se z toho místa dal udělat. Srazy kamarádů z celého okolí… Hláška „sraz na klepadle po obědě“ zněl vzduchem a k tomu dovětek, a pak se domluvíme. No, buď jsme vymysleli hru na indiány, A to jsme vyráběli praky, nebo zápas ve vybice, nebo na jelena, na třetího a tomu podobné varianty. Holky někdy se separovaly a to si hrály s panenkami a vařily a kluci se jim posmívali a škádlili a vznikla z toho honička. Taky jsme sbírali známky, to pak jsme se sešli na chodbě a dohromady jsme si prohlíželi alba a měnili si známky, vydrželi jsme i celé odpoledne. Čas utíkal jinak, mám ten pocit. Naši rodiče nás vypustili po obědě ven a my se vraceli až k večeru. A to bez mobilů, hodinek a čipů jsme přesně věděli kdy je ten čas jít domů, aby nebylo doma zle. Rodiče jsme vystrašili určitě párkrát za život, taky dost. Přesto nám dali důvěru. Jo a taky si vzpomínám, párkrát se stalo, že v neděli po obědě jsme se děti sešli, a se džbánky šli do hospody pro točené. Knedlo, vepřo, zelo se muselo zapít, no ne? Taková banda dětí s pivem…A nic se nám nestalo akorát, někteří rodiče dostali pivo bez pěny, protože jsme si potřebovali pokecat a to holt trvalo trochu času. Kdybychom měli v okolí rybník, to by byli asi i jiné skopičiny. Jiní zas třeba měli noční výpravy do sousedovic zahrad v noci, jak jsem se nedávno dozvěděla v diskuzi. To si myslím, muselo být velmi tajemné. Jiní třeba chodili v noci na hřbitov. Takové zážitky, jako dítě z paneláku ve velkém městě, bez prarodičů a chaty, bohužel nemám. Večer, tak akorát lampionový průvod, to jo, to bylo zajímavé, hlavně, když někomu pak ten lampión hořel. Tak ještě mnoho jiných krásných i méně krásných chvil, třeba škola v přírodě, či tábor. Nedávno mě vyděsilo video, jak si děcka hrají dnes. Prosby, klečení a kopanec do hlavy. Třeba to byla hra, co se vymkla kontrole. Snad mají také svoje hezké hry, které já už neznám, nebo jim nerozumím a budou na ně mít hezké vzpomínky.
No, tak se zas vrátím do reality a jdu se postavit na tu balanční podložku, udržovat balanc a pokusit se utužit povadlé svaly. Krásné a pohodové dny vám přeji a pokud se vám stane, že vás bude opouštět předsevzetí, nebo dobrá nálada, vzpomeňte si na své hry a hezké chvíle z dětství, nebo první polibek. Hned bude na světě příjemněji.
Z rádia hrálo
A my chtěli, aby hráli Oboje má své kouzlo
Lucie Michalová
Poznáte tyto verše
Někdy bychom chtěli vytvořit něco co by po nás zůstalo na mnoho let. Postavit dům, zasadit strom, namalovat obraz. No, patřím mezi ty, co využívají co jiní postavili, napsali nebo nazpívali. Však jednou za čas mám chuť to změnit.
Lucie Michalová
Posmrtný život
Je to věčné téma. Posmrtný život. Existuje? Pokud chceme vidět duchy, tak je uvidíme, ikdyž tam nejsou. Kdo chce věřit, tak uvěří. Kdo ničemu nevěří, neuvěří. Pro klid duše tohle téma lidé raději moc neprobírají, protože co kdyby
Lucie Michalová
Budíček
Sny. Krásné. Něžné. Bojovné. Hysterické. Erotické. Budovatelské. Stavitelské. Zdá se, že se nám to jen zdá. Je to jen sen? Nebo touha. Toužíme postavit dům, zasadit strom a zplodit syna. Sny jsou naše realita.
Lucie Michalová
Láska první a na celý život
Každý jsme ji měli... lásku jako z filmu. Jediná a opravdová. Zdá se, že je na celý život. A ono se po čase ukázalo, že je to letní románek. Tak na odlehčení jarních dní. Všude to pučí. Sněženky krásně kvetou. Tak píseň, chraplavá
Lucie Michalová
A přeci se točí
Nezapomínáme někdy jako národ, kdo jsme a odkud jsme? Kdo byli naši předci a za co bojovali, za jakou pravdu. Za naší rodnou řeč, za naši korunu, za svobodu, ikdyž věděli, že jednoduché to nebude, šli a bojovali všemi prostředky.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Co v EU prosadili čeští europoslanci? Nabíječky i Erasmus, připomínají se
Premium V Bruselu a Štrasburku proběhlo v týdnu velké loučení. Ve stávajícím složení se totiž europoslanci...
Děti na Haiti cestou do školy překračují mrtvoly. Misie z USA líčí praktiky gangů
Premium Od spolupracovnice MF DNES v USA Co mi vyprávěli po telefonu známí z Haiti, k nimž tam jezdím: školy a obchody se řídí podle toho,...
Zastřelili ho, pomočili a pověsili. Jak vznikla fotka mrtvého Mussoliniho
Seriál Doufal, že uteče a i s milenkou dožije v bezpečí. To by se však víc než dvě dekády nesměl chlubit...
Hamás zveřejnil video Američana a Izraelce unesených v říjnu loňského roku
Palestinské hnutí Hamás v sobotu zveřejnilo video zachycující dva z rukojmích, které uneslo při...
- Počet článků 76
- Celková karma 9,87
- Průměrná čtenost 530x