Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Kouzlo vánoc a samota

Jaké je kouzlo Vánoc pokud je člověk sám, je opuštěný, či opustil. Co si počít s těmi kouzelnými dny? Je to lehké, či obtížné? Jak přežít kouzelný čas Vánoc sám se sebou. Za sebe říkám, neumím si to představit.

Jaké je kouzlo Vánoc pokud je člověk sám, je opuštěný, či opustil. Co si počít s těmi kouzelnými dny? Je to lehké, či obtížné? Jak přežít kouzelný čas Vánoc sám se sebou. Za sebe říkám, neumím si to představit, ikdyž jsem se snažila vcítit do osamělého člověka. Ta představa prázdnoty svátečních dní, ve mě vyvolala zmatek.

Každý z nás má jinou náturu, tedy jinou osobnost, jiné priority, jiné zkušenosti, jiné možnosti, jinou rodinu, nebo už žádnou.

Tak a zase jsou tady, kouzelné dny Vánoc. Dny uklízení. Dny šíleného shánění a nakupování, ať se to týká jídla, dárků, či shánění místa na konání předvánočních či vánočních soukromých i podnikových akcí. Lidé jako mravenci se přesouvají z místa na místo a vykonávají své činnosti. Někde stoupá nervozita a někde zas sílí pohoda a harmonie. Vánoce jsou svátky klidu, říká se. Pro někoho ano. To jsou šťastlivci. Pro někoho jsou to hektické dny. To záleží na každé osobě, jak to má... Ale nakonec se všichni sejdou se svými blízkými, popovídají a zasmějí se, vymění si názory a poví si nové příběhy svého života a završí to dobrým jídlem a pitím v kruhu lidí, s kterými je jim dobře.

Ale jsou tu mezi námi tací, kteří jsou opuštění.

Co si počít s tím kouzelným vánočním časem?. Pokud člověk zrovinka přišel o někoho velmi blízkého a je na Vánoce poprvé sám. Po rozchodu, rozvodu, či úmrtí. Nálada na bodě mrazu a samota na krku. Život se změnil. Společně strávené chvíle u vánočního stolu a stromku, které doposud znal, jsou nenávratně pryč. A co teď….Kolem se hemží lidé, kteří shánějí, nakupují, připravují své domovy na rodinná setkání, veselí se nebo hudrují. A opuštěný člověk...pozoruje dění kolem a přemýšlí, co si s tím počít. Ano, setká se se svými přáteli před vánocemi, poklábosí a příjemně popíjí a zdá se, že je vše stejné. Ovšem po rozloučení přijde zjištění...Vždyť se nemám ke komu vrátit. Do opuštěného bytu se najednou moc nechce. Samota dolehne a jen těžko se vesele odcupitá domů, načež ještě zdobit stromek, či si balit dáreček pro sebe.

A jak jsem už napsala, každý máme jinou náturu. Někdo si to v bytě třeba vánočně nazdobí a pustí si televizi, jiný dělá, že Vánoce nejsou a jde spát a pokouší se prospat ten kouzelný čas. Jsou lidé, kteří se procházejí v ulicích a dívají se na rozsvícená okna a představují si jak lidé, žijící za nimi tráví společné chvíle. Jiný, pokud má tu možnost prožije Vánoce v práci. Někteří lidé jsou rádi samy. Po letech samoty si ani neumějí představit, trávit vánoční čas v kruhu mnoha jiných.

Vánoční doba je čas, kdy si uvědomujeme sílu lásky, ve všech jejich aspektech. K rodičům, k dětem, k partnerovi, ke svým zvířecím miláčkům, jasně a prostě ke všem svým blízkým. Pokud máme ve svém rodinném okolí někoho kdo je sám, tedy nemusí to být člověk z kruhu rodiny, prostě člověka, kterého máme rádi, můžeme ho pozvat ke svému svátečnímu stolu. Jistěže může odmítnout, ale třeba neodmítne a všichni pohromadě stráví pěkné sváteční chvíle.

Ať tak či onak, je to doba setkávání se, doba dobrého jídla a pití, tedy štědrosti a lásky.

Přeji vám všem předvánoční i vánoční čas plný lásky, zdraví, pohody a harmonie.

 

Autor: Lucie Michalová | úterý 3.12.2019 10:47 | karma článku: 14,09 | přečteno: 591x
  • Další články autora

Lucie Michalová

Posmrtný život

Je to věčné téma. Posmrtný život. Existuje? Pokud chceme vidět duchy, tak je uvidíme, ikdyž tam nejsou. Kdo chce věřit, tak uvěří. Kdo ničemu nevěří, neuvěří. Pro klid duše tohle téma lidé raději moc neprobírají, protože co kdyby

20.2.2024 v 13:09 | Karma: 13,11 | Přečteno: 327x | Diskuse| Poezie a próza

Lucie Michalová

Budíček

Sny. Krásné. Něžné. Bojovné. Hysterické. Erotické. Budovatelské. Stavitelské. Zdá se, že se nám to jen zdá. Je to jen sen? Nebo touha. Toužíme postavit dům, zasadit strom a zplodit syna. Sny jsou naše realita.

18.2.2024 v 0:40 | Karma: 7,74 | Přečteno: 142x | Diskuse| Osobní

Lucie Michalová

Láska první a na celý život

Každý jsme ji měli... lásku jako z filmu. Jediná a opravdová. Zdá se, že je na celý život. A ono se po čase ukázalo, že je to letní románek. Tak na odlehčení jarních dní. Všude to pučí. Sněženky krásně kvetou. Tak píseň, chraplavá

15.2.2024 v 18:15 | Karma: 9,09 | Přečteno: 249x | Diskuse| Ona

Lucie Michalová

A přeci se točí

Nezapomínáme někdy jako národ, kdo jsme a odkud jsme? Kdo byli naši předci a za co bojovali, za jakou pravdu. Za naší rodnou řeč, za naši korunu, za svobodu, ikdyž věděli, že jednoduché to nebude, šli a bojovali všemi prostředky.

15.2.2024 v 10:14 | Karma: 11,86 | Přečteno: 221x | Diskuse| Ostatní

Lucie Michalová

Můj blábol

Je neděle a prší a sarkasmus jen srčí. Taková nedělní chvilka nudy. Nedělní blábol na uvolnění mysli. Tak to jednou za čas muselo přijít. Kdo si chce přečíst blábol...hurá do toho. Teda, není to politický blábol, jen osobní.

11.2.2024 v 14:01 | Karma: 9,62 | Přečteno: 216x | Diskuse| Poezie a próza

Lucie Michalová

Já koblížek, koblížek

Je doba masopustu a co tedy něco dobrého na zub. Třeba škvarky, nebo masíčko šťavnaté, křupavě opečené? Nebo koblížek. Buď s jablky, nebo z jogutu, nebo klasický. Takový do zlatova osmažený.

6.2.2024 v 15:42 | Karma: 10,09 | Přečteno: 248x | Diskuse| Ona

Lucie Michalová

Také máte pěkné vzpomínky...Piky piky na hlavu

Novoroční předsevzetí nemám. Předsevzetí celoroční však ano. Na začátku každého nového roku si vzpomenu, že vlastně byl prosinec, a to je čas, kdy na nic nebyl čas a byla hromada jídla a povalování. Začne kolečko, jako každý rok.

5.2.2024 v 12:24 | Karma: 12,57 | Přečteno: 250x | Diskuse| Ona

Lucie Michalová

Světlo a tma

Samota na výměnu. Čas čaruje. Láska, namlouvání či milování. Casanova a nebo klidná voda. Strach, pramen vysychá. Jinde se mají líp? Kamarádi? Co je to pravé. Být sám sebou. Malování, čarování. Naučím se malovat. Snad.

3.2.2024 v 20:35 | Karma: 7,04 | Přečteno: 144x | Diskuse| Poezie a próza

Lucie Michalová

Další šance promarněna

Dali jsme vám šanci, říkají a drží v ruce bič od krve. Dali jsme vám šanci, říkají a míří na nás zbraní. Dali jsme vám šanci, jenže umělá inteligence, je rychlejší...Co na tom, že člověk a jeho práce je originál. Rozum a cit.

1.2.2024 v 10:53 | Karma: 10,62 | Přečteno: 302x | Diskuse| Poezie a próza

Lucie Michalová

Má bilance loňského roku

Má soukromá bilance loňského roku. Asi bych se měla ohlédnou za tím, co a jak jsem loni zvládla, či nezvládla. A zamyslet se jak to vidím letos. Jenže to nakonec dopadlo tak, že jsem se hned zasekla na loňském lednu. Takže...

3.1.2024 v 14:37 | Karma: 12,07 | Přečteno: 272x | Diskuse| Ona

Lucie Michalová

Naděje a štěstí

Kdo chce poznat bezpodmínečnou lásku, pořiď si pejska. Bude tě následovat bez otázek a bez potíží. Když by chtěl jinam než ty, dáš si ho na vodítko, a on se prostě přispůsobí. Vděčně si lehne k tvým nohám a bude se zamilovaně

2.1.2024 v 20:30 | Karma: 11,86 | Přečteno: 221x | Diskuse| Ona

Lucie Michalová

Proč, proč, proč, pro slepičí kvoč

Jak nás vidí jiní. Jak se vidíme my. Společenské zařazení. Jak nás okolí škatulkuje. Podle čeho. Někdo se nechá a někomu to vadí. Nejhůř to snášejí náctiletí. I dospělý člověk to někdy nechápe, škatulky.

19.12.2023 v 22:34 | Karma: 10,02 | Přečteno: 235x | Diskuse| Ona

Lucie Michalová

Přítel mi poslal na pomoc svého Boha

Je štěstí dostat po čem toužíme? Sliby se mají plnit, učili nás od mládí, je to však po většinu času, tak nemožné. Deset přikázání. To si vymysleli lidé? Sami na sebe bič? Vlastní tvrdá pravidla si dělá, každý sám v sobě.

18.12.2023 v 9:32 | Karma: 8,77 | Přečteno: 195x | Diskuse| Ona

Lucie Michalová

Deník stárnoucí ženy - Nakupuj, občane, nakupuj

Nakupuj, občane, nakupuj, zvedneš nám tím státní ekonomiku, sobě tím zvedneš mandle. Všude nás nabádají k nákupu, slevy na nás útočí z leva z prava. Někdy,vám tak přemýšlím, co se stane se všemi těmi věcmi co mám. Tak nakupujme!

7.12.2023 v 14:59 | Karma: 20,27 | Přečteno: 619x | Diskuse| Ona

Lucie Michalová

Je to láska, nebo co to je

Nevím, co mám napsat, aby to co napíšu, vystihovalo to, co jsem napsala. Napsat něco o lidském vztahu, nebo ani ne o vztahu, jako o propojení jednoho k druhému a jejich míjení. Chtělo by to nějakou muziku, no, co vybrat.

6.11.2023 v 19:42 | Karma: 12,35 | Přečteno: 267x | Diskuse| Ona

Lucie Michalová

To je podzim u Jezera

Miluji podzim. Někdo ho rád nemá, to nevadí, protože má rád něco jiného. Láska je důležitá. Láska totiž přináší mír. No, abych se vrátila k podzimu, je tak krásně barevný, letos obzvlášť dlouho teplý a klidný, hurá na procházky.

26.10.2023 v 20:02 | Karma: 10,20 | Přečteno: 201x | Diskuse| Ona

Lucie Michalová

Deník stárnoucí ženy - Přání

Chtěla jsem napsat komentář k článku " Život" ,ale nějak se mi to nevešlo do místa, které je k tomu určené .Tak z komentáře vznikl článek. Inspiroval mě napsat další díl deníku i s básní. Nic vážného, jen život.

16.10.2023 v 12:13 | Karma: 12,80 | Přečteno: 324x | Diskuse| Ona

Lucie Michalová

Svoboda je plnění svých snů

Když jsme byli malí, měli jsme sny, touhy a chuť objevovat nové. Někteří z nás ji mají stále. Někteří ji zahrabali do hlubin zapomnění. Pamatujeme si vůbec, co vše jsme chtěli objevovat, čím jsme chtěli být a co jsme chtěli vidět.

3.10.2023 v 10:26 | Karma: 6,27 | Přečteno: 111x | Diskuse| Poezie a próza

Lucie Michalová

Soudný den

Prostě soudný den. Přijde. Na každého čeká ten jeho. Bez vyjímek. Neutečeš, neuprosíš, nevokecáš ani nevylžeš. Prostě přijde.

16.9.2023 v 23:01 | Karma: 8,72 | Přečteno: 242x | Diskuse| Ona

Lucie Michalová

Deník stárnoucí ženy - Sny a svoboda

Tak vám tedy povím, sny jsou pohon našeho života. Každý jsme něčím snili být. Někteří se svého snu nevzdali a dřeli, ovoce jejich snahy je ohromující. Jsou to jedničky ve svém oboru. Všichni. Vzpomínáte někdy čím jste chtěli být?

22.8.2023 v 11:39 | Karma: 10,90 | Přečteno: 290x | Diskuse| Poezie a próza
  • Počet článků 75
  • Celková karma 10,19
  • Průměrná čtenost 537x
Ráda píšu básně, malé texty, snažím se být vnímavá, věřím v dobro.